Fotogalerie
Podzimní novinky v Národním muzeu - Nové výstavní projekty i vernisáže on-line
Národní muzeum i v době podzimního koronavirového uzavření pracuje na plánovaných výstavách, stálých expozicích a projektech, které postupně návštěvníkům zpřístupňuje ve virtuálním prostoru. Nemohou-li návštěvníci do Národního muzea, přichází muzeum k nim domů. Za pomoci moderních technologií zprostředkovává návštěvníkům nejen zážitek z výstav, ale také množství zajímavých informací k tématům výstav a jednotlivým exponátům. Na webových stránkách www.nm.cz lze také navštívit celou řadu vzdělávacích programů pro děti. Novinkou jsou pak vernisáže nových výstav prostřednictvím on-line přenosů na facebookovém profilu Národního muzea: https://www.facebook.com/narodnimuzeum/. Podzimní výstavní projekty 1620. Cesta na Horu (Nová budova Národního muzea) Výstava je uspořádána k 400. výročí bitvy na Bílé hoře. Národní muzeum například vůbec poprvé představí multimediální rekonstrukci bitvy. Výstava pracuje i s emocí staroměstského popraviště nebo tématem exilu a konfiskací. Velkým tématem je druhý život Bílé hory a mýty kolem této události. On-line vernisáž se uskuteční v den výročí bitvy 8. 11. 2020 od 11.00. Slavní čeští skladatelé (Historická budova Národního muzea) Čtyři největší skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů v jedinečné instalaci. Ta klade důraz na samotnou hudbu a vystavuje mimo jiné i nesmírně cenné autografy všech čtyř autorů, to vše v kontextu jejich životů, cest a inspirací. On-line vernisáž se uskuteční 12. 11. 2020 od 11.00. Lvem mě nazývají (Historická budova národního muzea) Středobodem výstavy je symbol českého lva. Jedná se o nejstarší státní symbol, který představujeme od jeho nejstarších zachovaných podob až po dnešek. Na jedné straně proudu času je tak vyobrazení českého lva na kachli z hradu Zvíkov z 13. století až po současné vyznamenání – Řád Bílého lva. On-line vernisáž se uskuteční 16. 11. 2020 od 11.00. Hudební zvěřinec (České muzeum hudby Národního muzea) Výstava v Českém muzeu hudby ukazuje na mnoha barvitých příkladech, jak se svět hudby může v různých formách prolínat se světem zvířat. Zvířata vstupují do hudby jako inspirace i názvy hudebních nástrojů. Výstava je přitom mimořádně hravá a vychází vstříc zejména dětskému návštěvníkovi. On-line vernisáž této výstavy již proběhla a je k vidění na webových stránkách Národního muzea a na Facebooku Národního muzea. On-line vernisáž proběhla 20. 10. 2020. Nástroje paměti (Nová budova Národního muzea) Tato výstava se věnuje lidské paměti a jejím nosičům od nejstarších dob po dnešní moderní technickou paměť. Svým návštěvníkům tak představí nejen historii klínového písma a osobnost Bedřicha Hrozného, ale i nejnovější trendy. Lidová víra (Národopisné muzeum Národního muzea v Letohrádku Kinských) Výstava přibližuje zejména pestrý duchovní svět venkovského člověka 18. a 19. století s přesahy do dalších staletí. Návštěvníkům představí artefakty, které například propojují náboženský život a osobní zbožnost s předměty souvisejícími s každodenní činností člověka. Pohled do světa, kdy víra byla automatickou součástí životů i krajiny. Virtuální návštěva Národní muzea Národní muzeum již v jarní vlně koronavirových opatření zpřístupnilo na svých stránkách on-line prohlídky výstav. Na podzim pak přibylo několik novinek a zajímavých kategorií: On-line výstavy – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy Zde se mohou návštěvníci podrobně seznámit jak s aktuálně otevřenými výstavami, tak i s těmi již ukončenými. V současné chvíli si takto mohou projít výstavy: Hudební zvěřinec, Slavní čeští skladatelé, Před sto lety na Tahiti, České národní povstání, Staré pověsti české, Národní muzeum v éře Československa, Příběh plejtváka myšoka, Sametová revoluce: Říká se jí sametová, Znovu svobodně, Labyrint informací a ráj tisku, Račte vstoupit do divadla, Na Sibiř z domova, Přírodovědecké sbírky ve fotografiích, Století trampingu a Import / Export / Rock’n’Roll. Národní muzeum pro děti – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/narodni-muzeum-pro-deti Na děti zde čekají nejrůznější činnosti i videa, které ty nejmenší nejen vzdělají, ale i pobaví. Užít si mohou: Muzeohraní, Nakoukni do muzea, Malované muzeum, Učím se s muzeem nebo videa Honzík a Fany v muzeu. Muzejní jednohubky – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/muzejni-jednohubky Tento nový formát se setkal s velkou oblibou. Jedná se o krátká videa s odborníky vždy na zajímavé a velmi specifické téma. V současné době Národní muzeum nabízí bližší seznámení s tématy: Příběh praporu roty Nazdar, Řád Bílého lva, Akvadukt císaře Augusta, Počítač starých Řeků, Neolitické studny, Dětské oběti u Inků a Porod v rakvi. Virtuálně do muzea bez bariér – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/virtualne-do-muzea-bez-barier V této sekci na vás čeká výběr upravených virtuálních prohlídek, které přiblíží aktuální i ukončené výstavy, expozice, sbírky, budovy či zajímavosti ze života muzea pro neslyšící návštěvníky, stejně jako audiozáznamy vybraných virtuálních prohlídek. „Národní muzeum má své objekty opět pro veřejnost uzavřené. Stejně jako na jaře však pracovníci muzea nesložili ruce do klína, naopak usilovně pracují na tom, aby pro návštěvníky připravili mnoho nového. Postupně dokončujeme všechny výstavy, které jsme měli na podzim tohoto roku v plánu otevřít. Pro veřejnost je v této době otevíráme on-line a připravujeme jejich prohlídky a virtuální verze včetně dalších doprovodných programů.Zahájili jsme též realizaci našich stálých expozic tak, abychom je mohli na jaře roku 2021 slavnostně otevřít. V Národním muzeu se snažíme dělat maximum, abychom ani v současné době neztratili kontakt s našimi návštěvníky. A především je ihned po otevření muzea mohli přivítat mnoha novými výstavami a akcemi a pomohli tak opět začít život v naší vlasti vracet k normálnímu fungování,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Příprava nových stálých expozic a výstava Sluneční králové Po dlouhých měsících průtahů, způsobených odvoláváním neúspěšných uchazečů, se Národnímu muzeu podařilo uzavřít všechny smlouvy s dodavateli potřebné pro zhotovení nových stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea. V současné době Národní muzeum intenzívně pracuje na realizaci expozic jak přírody, tak dějin. Jejich slavnostní otevření je plánováno na jaro roku 2021. Uzavření muzeí s sebou bohužel přineslo i uzavření mimořádné výstavy o době starověkého Egypta Sluneční králové, která se měla konat od 30. srpna 2020 do 7. února 2021. Vzhledem k současné situaci zahájilo Národní muzeum jednání s egyptskou stranou o možnosti prodloužení výstavy. O výsledcích jednání budeme průběžně informovat.
Kroměříž - Snoubenci si již mohou vybrat termín svatby na rok 2021
Páry, jež zvažují vstoupit do manželství v roce 2021, si mohou objednávat termíny svateb. Matrika již zveřejnila, které soboty budou v následujícím roce ty svatební. „Pro mnoho lidí je číslo, respektive datum, velmi důležité. Tradičně jsou oblíbené termíny svateb s datem, v němž se opakují stejné číslice a datum se tak lépe pamatuje. Výběrem a rezervací termínu by měli snoubenci plánování svatby začínat,“ uvedla místostarostka Daniela Hebnarová. Objednat termín svatebního obřadu na příští kalendářní rok si lidé mohou od začátku listopadu, a to buď osobně na oddělení matriky v prvním patře kroměřížské radnice na Velkém náměstí, nebo telefonicky na čísle 573 321 182, kde dostanou i další důležité informace. „V současné době nouzového stavu a souvisejícího omezení rozsahu úředních hodin pro veřejnost doporučujeme telefonické rezervace svatebních termínů. Všechny potřebné informace snoubencům poskytneme telefonicky nebo e-mailem a následně se domluvíme na termínu schůzky, na které dojde k podání vyplněného dotazníku k uzavření manželství, všech potřebných dokladů a k případné úhradě poplatků,“ doplnila Kateřina Lučanová, vedoucí oddělení matriky. K dispozici jsou tyto termíny na rok 2021: 9. a 23. ledna, 6., 13. a 20. února, 13., 20. a 27. března, 10., 17. a 24. dubna, 1., 15. a 22. května, 12., 19. a 26. června, 10., 17. a 24. července, 7., 14. a 28. srpna, 4., 11., 18. a 25. září, 2., 9. a 16. října, 6. a 20. listopadu a 4. a 18. prosince. Obvyklým místem konání svateb je obřadní místnost v budově radnice na Velkém náměstí, ale manželství jsou často uzavírána také v prostorách Arcibiskupského zámku, v Květné či Podzámecké zahradě, v kapli sv. Kříže na Octárně nebo – v případě církevních svateb - v některém z kostelů ve městě nebo v okolních obcích. Pokud snoubenci s trvalým pobytem v České republice uzavírají sňatek na radnici a ve schváleném termínu, obřad včetně živé hudby mají zdarma. Za poplatek je ve výjimečných případech možné svatbu uskutečnit i v jiném termínu nebo na jiném místě, ovšem vždy po dohodě s matrikou. V roce 2019 bylo v Kroměříži uzavřeno 198 manželství, za prvních deset měsíců letošního roku se uskutečnilo 124 svateb. „Výrazné snížení počtu svatebních obřadů v roce 2020 má za následek hrozba koronavirové nákazy a také vládní opatření, která omezují počty přítomných hostů jak na samotném obřadu, tak i na následné hostině,“ dodala Lučanová.
Senioři jsou online, o přednášky je velký zájem
Pandemie koronaviru české seniory nezastavila. Naprostá většina z nich má IT technologie pro online výuku a více než polovina má o tento formát výuky stále zájem, vyplývá to ze statistického vzorku posluchačů Univerzity třetího věku Mendelovy univerzity v Brně, která přechází na online výuku. Senioři, kteří o distanční formu výuky zájem nemají, preferují sociální kontakt s lektory a spolužáky. Online výuka probíhá formou živého vysílání. „Zvažovali jsme nejrůznější technická řešení a platformy. Zásadní pro nás bylo, aby šlo o formu, která bude pro seniory co nejpřístupnější. Nakonec jsme se rozhodli pro živé vysílání přes kanál YouTube. S lektory chodíme přímo do studia, a tak se nám daří produkovat videa v dobré kvalitě, jak po stránce zvuku, tak obrazu,“ uvedla Lenka Kamanová, vedoucí Oddělení vzdělávání seniorů na Institutu celoživotního vzdělávání. Lektoři využívají dvě formy záznamu. Buď obraz v obraze, kdy je vidět prezentace i lektor, nebo variantu, kdy se vizualizuje jen prezentace a lektor doprovází přednášku slovem. Univerzita třetího věku MENDELU vysílá třikrát až čtyřikrát týdně.Vysílání probíhá 60-90 minut a po jeho ukončení je daná přednáška přístupná ještě jeden týden. „To naši posluchači velmi vítají, protože se na přednášky mohou podívat v čase, který jim nejlépe vyhovuje a klidně si je pustit i vícekrát. Rekord v počtu zhlédnutí zatím drží přednáška o Léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách. Připravujeme ještě možnost chatu, kam by senioři psali svoje dotazy a lektor by je zodpovídal,“ uvedla Kamanová. Online výuku si chválí i samotní senioři. „I když jsem zavřená doma, tak mám kontakt se školou, s přednášejícími a mám možnost dovídat se zajímavé věci. Jsem ráda, že nemusím poslouchat jen zprávy o počtu nakažených a úmrtí. Výhodou online výuky je, že nikdo neohrožuje mě a ani já nikoho neohrožuji. Můžu se na přednášku podívat v čase, který mně vyhovuje a kolikrát chci. Pokud mně něco není jasné, můžu se vrátit a poslechnout si to ještě jednou. Chybí mi ale kontakt s přednášejícím i s ostatními posluchači,“ uvedla Jana Tučková. Univerzita třetí věku pro seniory připravuje od února 2021 speciální online kurzy zaměřené na léčivé rostliny, kvalitu potravin a permakulturní zahradu. „Vzhledem k epidemiologické situaci je totiž možné, že prezenční výuku nebudeme moct zahájit ani v letním semestru,“ uvedla Kamanová, podle které je současná doba plná velkých společenských zkoušek a proměn, které se dotknou i vzdělávání seniorů. To samo o sobě neskončí, jen bude jiné. „Současná pandemie je prostě časem výzev a nových úkolů, které stojí před námi a kterých se nesmíme zaleknout. Online forma výuky dává příležitost seniorům, kteří mají zdravotní problémy a nemohli by docházet na prezenční výuku. Otevírá se také prostor seniorům, kteří špatně slyší, a těch je také velké množství. V pohodlí domova si mohou zvuk přednášky přizpůsobit svým potřebám,“ uvedla Kamanová. Online vysílání podle vědkyně zpřístupňuje informace i těm seniorům, kteří mají obavy z docházení do neznámých prostor nebo těm, kteří pečují doma o svého partnera nebo partnerku. Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Lenka Kamanová, Ph.D., lenka.kamanova@mendelu.cz; tel.: +420 739 589 206
Stavba koordinovaného tahu pokračuje. Na dvou křižovatkách v listopadu vypnou semafory
Omezení rychlosti a zhruba dvoutýdenní provoz bez světelné signalizace budou muset zvládnout řidiči v Olomouci. Na křižovatce ulic Foerstrova a třídy Svornosti totiž pokračují práce na vytvoření koordinovaného tahu jednou z hlavních dopravních tepen ve městě. Hned po dokončení se stavebníci posunou na další křižovatku. Tento týden byly zahájeny práce na druhé křižovatce budovaného koordinovaného tahu, na křížení třídy Svornosti a ulice Foerstrova. Doposud zde vše probíhá bez omezení dopravy. Na polovinu příštího týdne je ale naplánováno omezení rychlosti na 30 km/hod ve vybraných úsecích a následně i vypnutí křižovatky. Pokud počasí nezkomplikuje stavební firmě plány, bude světelná signalizace na křižovatce vypnuta od 9. listopadu, přičemž toto omezení potrvá maximálně dva týdny. Zároveň příští týden začnou stavební práce také na křižovatce u nemocnice na křižovatce ulic Foerstrova a Albertova. Také zde se budou vypínat semafory, a to ihned po dokončení druhé křižovatky s třídou Svornosti. „Systém chytrého řízení provozu na frekventovaných křižovatkách buduje Olomouc od letošního srpna. Koordinovaný tah přispěje k plynulejší dopravě,“ vysvětluje širší souvislosti probíhajících prací náměstek primátora Martin Major. Nové řízení provozu se týká křižovatek Pražská x Třída Míru, Foerstrova x třída Svornosti, Foerstrova x Na Vozovce a Albertova x Štítného. Úprava čtyř křižovatek a jejich světelných signalizačních zařízení vyžaduje postupně v některých úsecích částečná omezení provozu.
Letošní Czech Space Week proběhne online. Nabídne poutavé přednášky i živé debaty s vědci
Ministerstvo dopravy a agentura CzechInvest společně s dalšími partnery připravují už třetí ročník festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který se letos kvůli aktuální situaci způsobenou pandemií koronaviru uskuteční v online podobě. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu potrvá od 6. do 14. listopadu 2020 a nabídne bohatý program pro všechny fanoušky vesmíru. Týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání oslaví vesmírné úspěchy v Evropě i v České republice a seznámí návštěvníky s novinkami na poli kosmického průmyslu a vědy. Letošní Czech Space Week proběhne online. Nabídne poutavé přednášky i živé debaty s vědci Kosmické technologie ovlivňují a řídí běžný život nás všech více, než si mnohdy uvědomujeme. Díky družicím vybíráme z bankomatu, používáme navigaci anebo komunikujeme s lidmi z opačného konce světa. S tím, jak stoupá potenciál kosmického průmyslu a vědy, roste i postavení České republiky ve světě. Seznámit širokou veřejnost s úspěchy České republiky ve vesmíru, ale i vysvětlit důležitost a přínos kosmického průmyslu pro naši zemi chce festival Czech Space Week, který se letos uskuteční poprvé v online podobě. „I v této jiné formě se držíme našeho hlavního cíle, s nímž jsme festival před třemi roky s Ministerstvem dopravy zakládali. Širokou veřejnost chceme informovat o přínosu kosmických aktivit pro naši zemi a ukázat tak, že investice plynoucí do tohoto průmyslového odvětví se ve výsledku České republice mnohonásobně vrátí,” říká Tereza Kubicová z agentury CzechInvest, která zároveň předsedá Řídícímu výboru ESA BIC Prague. Fanoušci vesmíru, ale i firmy a výzkumná pracoviště se mohou na většinu akcí těšit už teď na podzim, kdy organizátoři chystají zajímavé přednášky, panelové diskuze vědců a virtuální setkání firem. Na jaře se uskuteční tradiční Český kosmický průmyslový den a konference, která připadá na oslavu pěti let existence kosmického inkubátoru ESA BIC Prague. Práce v kosmickém průmyslu otevírá České republice nové dveře „Česká republika je součástí Evropské kosmické agentury (ESA) od roku 2008 a od té doby se do jejích programů zapojilo přes 60 českých firem. Díky členství v ESA se nám v České republice podařilo vyvinout jedinečné technologie, přilákat zahraniční investice a přesvědčit zahraniční firmy o rozšíření výroby i u nás,” říká ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů a kosmických aktivit Ministerstva dopravy Václav Kobera. Nad rámec toho v tuzemsku funguje podnikatelský inkubátor ESA BIC, do kterého se za více než čtyři roky zapojilo už dvacet devět progresivních startupů. Ty ve svých komerčních produktech či službách využívají kosmické technologie nebo systémy. Ve skutečnosti by takových firem ale mohlo být mnohem více, neboť řada z nich neví, jaké možnosti a podnikatelský potenciál se v tomto průmyslovém odvětví skrývá. Své uplatnění najde v kosmickém průmyslu například energetika, nanotechnologie, automotive anebo strojírenství. Tomuto tématu se bude festival Czech Space Week věnovat v několika panelových diskuzích. Posluchači se mohou těšit také na diskuze o spolupráci firem a vědců v oblasti kosmických aktivit nebo o družicích a jejich užitku pro planetu Zemi. Vzájemná komunikace firem proběhne prostřednictvím Česko-britského průmyslového dne, který nabídne firmám a vědeckým pracovištím z obou států příležitost navázat spolupráci v kosmické oblasti. Pro firmy bude připraven také blok Gate2Space, ve kterém se dozví o možnostech zapojení do programů Evropské kosmické agentury. České firmy se mohou pyšnit například účastí na mezinárodních misích HERA, PLATO, Solar Orbiter nebo LISA. O těchto úspěších budou na festivalu přednášet vědci z Akademie věd České republiky. Vystoupí například Jiří Svoboda, Ivana Kolmašová, Petr Brož a další. Festival nabídne program pro studenty i děti I přesto, že poptávka zahraničních kosmických firem po pracovní síle v České republice stoupá, dostatek kvalifikovaných pozic u nás zatím není. I to se snaží festival Czech Space Week změnit a zaujmout svým programem studenty, kteří se rozhodují, na jakou vysokou školu půjdou, jakému oboru se chtějí věnovat anebo jakou mají zvolit profilaci. Organizátoři akce pro ně připravili panelové diskuze, na kterých vystoupí mladí lidé, kteří pracují ve výzkumu, založili startup, absolvovali stáž v ESA nebo se vydali do českých kosmických firem. Ukázat, že ve vesmírném sektoru mohou pracovat i ženy, pak chce akce s názvem Space for Women. Své příběhy a životní zkušenosti budou sdílet vědkyně působící v Čechách i zahraničí, ale i ženy pracující v ESA. „Chceme ženám, které se rozhodují, co půjdou dělat, otevřít dveře a ukázat jim, jak ohromný přesah mají vesmírné technologie do řady jiných zaměstnání, jako je třeba marketing nebo právo,” uzavírá Kubicová. Zaujmout kosmickými aktivitami chtějí organizátoři i děti, pro které mají nachystaný speciální program. Ten má za cíl děti zábavnou a interaktivní formou seznámit s tajemstvím a záhadami vesmíru. Dozví se informace o naší sluneční soustavě a poznají i zákonitosti programování mikropočítačů na Mezinárodní vesmírné stanici. Učit se budou o exoplanetách a kometách.
Čtyřletou opravu radnice završila obnova unikátních polychomovaných erbů
Oprava radnice trvala bez tří měsíců čtyři roky. Začala v lednu 2017, dokončena byla letos v říjnu. Kamenná stavba olomoucké radnice vznikala po požáru původní dřevěné od roku 1420, letos tato budova tedy slaví přesně 600 let. „Na tak rozsáhlou a velkorysou rekonstrukci čekala zhruba 60 let, poslední úpravy se odehrávaly v roce 1960,“ konstatoval primátor Mirek Žbánek. „Rekonstrukce takového historického objektu byla velmi náročná, probíhala proto v několika etapách,“ dodal primátor Žbánek. V první fázi, která začala už v lednu roku 2017, byla provedena oprava střešní krytiny a historických krovů. Při této části, kdy na stavebníky čekala různá stavebně technická překvapení, se podařilo určit, že nejstarší části krovů jsou vyrobeny z jedlí, pokácených roku 1503. Následovala oprava samotné budovy. Ta zahrnuje kompletní obnovu fasád, obnovu štukových a kamenných prvků, oplechování říms i parapetů, výměnu svislých dešťových svodů, výměnu a restaurování pískovcového obložení, opravu schodišť na východní a západní straně radnice, restaurování truhlářských i kovových výrobků, tj. mříží, bran, vrat i dveří u obou vstupů včetně nádvoří. Velmi náročná, a to konstrukčně i finančně, byla oprava věže. Právě při ní se ukázalo, jak složitá je rekonstrukce historického objektu, starého stovky let. Oprava věže si totiž vyžádala mnohem rozsáhlejší stavební zásah, než byl původně v plánu. Celá 35 metrů vysoká dřevěná špice musela být sejmuta, rozebrána a podle ní vyrobena přesná replika. Původní trámové konstrukce byly už prakticky nepoužitelné, byť se původně počítalo s tím, že se nahradí jen poškozené části dřeva. Během práce bylo třeba řešit řadu problémů a nečekaných situací. Například 35 metrů vysoká dřevěná špice věže původně vůbec neměla být sejmuta. Uvažovalo se o tom, že bude stačit výměna zásadně poškozené spodní části krovu nad ochozem. O tom, že je konstrukce špice v havarijním stavu, se přesvědčili projektanti teprve při práci na krovech střechy, původní průzkum vypadal optimističtěji. Sama konstrukce špice byla oříškem. Odborníci byli překvapeni například dost odvážným ukotvením vysoké špice do zdiva. Celá dřevěná část konstrukce věže nebyla nijak zakotvena do zděné části věže a prakticky neexistovalo žádné propojení mezi spodní středověkou částí dřevěné konstrukce a horní novější částí. V tomto místě barokní tesaři dosti neobvykle vše odřezali a začali stavět znovu. Celá 35 metrů vysoká dřevěná část věže byla držena pouze dvěma metry zdiva, což bylo značně odvážné i na tehdejší dobu. Projektanti po průzkumu věže a vypracování statického modelu konstatovali, že barokní stavitelé navrhli proporce výšky a štíhlosti věže na samé hranici statických možností. To bylo příčinou, že v následujících letech musela být konstrukce věže postupně zpevňována a doplňována různými příložkami, až byla v podstatě celá okována. Její stabilitě nepomáhalo ani dodatečné instalování velmi těžkých kovových cymbálů. Právě otázka věžních cymbálů byla v posledním roce veřejně diskutována. Od samého počátku projektu se přitom o jejich zprovoznění neuvažovalo. „Při průzkumech byly zjištěny pouze kompletně zrezavělé zbytky potrhaných táhel, které nebyly funkční desítky let a je tedy vyloučené, že by je v nedávné době mohl kdokoliv slyšet, jak se občas v médiích objevovalo,“ konstatovali projektanti rekonstrukce. Podle nich musel být závěs s cymbály do věže zavěšen až dodatečně a cymbály byly zřejmě původně umístěny jinde. Dobu tohoto zásahu do konstrukce se ale nepodařilo určit. Součástí stavebních úprav radnice byl i návrat slunečních hodin na fasádu a právě obnovení polychromie erbů. Oba tyto zásahy, které jsou dnes asi nejviditelnějším znakem opravené radnice, probíhaly se souhlasem památkářů a za dohledu nejlepších odborníků v daných oborech a realizovali je renomovaní zkušení restaurátoři. „Nakonec byly celkové náklady přes 120 milionů korun,“ uvedl investiční náměstek primátora Martin Major. „Některé nutné náklady vznikly teprve v průběhu stavby úpravami projektu.“ Oprava střechy stála téměř 35 milionů, oprava pláště radnice si vyžádala 32 milionů korun, rekonstrukce věže stála téměř 47,5 milionů korun. Další 4,5 milionu korun stály úpravy IC v podloubí radnice a rekonstrukce vstupního prostoru. Oprava přístavby na jižní straně radnice stála 1,7 milionu korun. Velkou část nákladů městu, přibližně 80 milionů korun, pomohly městu uhradit dvě dotace z IROP. Autory projektu stavebních úprav radnice byli architekti a projektanti Pavel Pospíšil a Robert Binar, autorkou projektu opravy střech byla Iveta Trtílková. Práce prováděla od počátku společnost H&B delta Vsetín. Je nutné zmínit i jmenovitě odborné řemeslníky a restaurátory, kteří radniční budově vdechli nový život. Byli to kamenický restaurátor Josef Petr, výtvarný restaurátor Radomír Surma, restaurátor kovových prvků Petr Hartmann, truhlářské práce provedl Michal Zlámal, zlatnické práce restaurátor Jan Bittner, na věžních hodinách pracoval restaurátor Tomáš Sušeň a o obnovu cymbálů se postaral zvonař Rostislav Bouchal. Jeho práci po jeho úmrtí dokončila zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová. „Vím, že rekonstrukce svým způsobem omezovala komfort občanů na Horním náměstí, a nebyla snadní ani pro chod úřadu. I proto jsem moc rád, že jsme tuto akci zvládli a dnes se může Olomouc chlubit opravdu krásnou a důstojnou radnicí,“ uzavřel primátor Žbánek. Zvláštnosti heraldické výzdoby olomoucké radnice Třinácti erbům nad oběma vchody radnice se vrátila původní polychromie, tedy barevnost. Na jedné straně jsou gotické erby, na druhé renesanční. Čím jsou zajímavé? Nejde o nahodilé seskupení znaků, ale ucelené soubory takzvané kurtoazní neboli dvorní heraldiky. Jedná se vlastně o heraldické galerie jednotlivých panovnických dynastií, Jagellonců a Habsburků. „Seskupení tří a více erbů v určité promyšlené kompozici sloužila již od vrcholného středověku k okázalé reprezentaci svých objednavatelů a představovala svébytnou demonstraci společenského postavení, rodových vztahů i majetku,“ uvedla historička a vedoucí odboru památkové péče olomouckého magistrátu Vlasta Kauerová. Nejčastěji šlo o dynastické erbovní galerie panovníka. U nás tuto tradici zahájili Lucemburkové, po nich pokračovaly i další dynastie „Olomoucká radnice je patrně jediným obdobným objektem v našich zemích, který se může pochlubit hned dvěma dynastickými erbovními galeriemi,“ dodává Vlasta Kauerová. Podle odborníků je olomoucká radnice asi jediným obdobným objektem u nás, který se může pochlubit dvěma dynastickými erbovními galeriemi. Svědčí to o tom, že v době vzniku obou galerií byla Olomouc skutečným hlavním městem markrabství a že tehdejší vedení města bylo velmi ambiciózní a sebevědomé. „Návrat původní polychromie těchto erbů je jedním z vizuálně i symbolicky nejzajímavějších výsledků celkově rekonstrukce radnice,“ zdůraznila náměstkyně primátora Markéta Záleská. Barvy totiž na erbech byly vždy už od počátku, odstranili je teprve při přestavbě radnice na počátku 20. století v duchu puristické představy, že co je gotické, musí být kamenné a tmavé. Barevnost erbů byla přitom doložena jak na archivních fotografiích, tak i v nepatrných zbytcích původní polychromie, nalezených při restaurování. O obnovu polychromie se velmi zasloužil přední český heraldik Karel Müller, ředitel Zemského archivu v Opavě. „Erby bez původní polychromie jsou pouze historizujícím ornamentem bez výpovědní hodnoty,“ konstatoval Karel Müller. Heraldická galerie krále Vladislava II. Jagellonského nad hlavním vchodem Prostoru nad hlavním vchodem do radnice vizuálně dominuje gotická dynastická galerie, jagellonská. Vznikla v období pozdní gotiky, někdy krátce po roce 1490, kdy český král Vladislav usedl i na uherský trůn. Motiv dvou trojic erbů je prostý – na čestném místě uprostřed je panovnický znak krále Vladislava, tedy jagellonská orlice, a po obou stranách jsou erby zemí, kterým Vladislav vládnul – tedy uherského a českého království, moravského markrabství a slezského vévodství. Erbovní figury jsou navzdory obvyklým pravidlům natočeny tak, že vzhlížejí k centrálnímu erbu panovníka. Právě to je specifikem dvorské, kurtoazní heraldiky. Standardně by totiž měly být heraldické figury, jako lev či orlice, natočeny vždy hlavou doleva. Na renesanční lodžii je galerie císaře Rudolfa II. Na renesanční lodžii jsou erby z roku 1591. Jedná se o habsburskou galerii, vytvořenou za vlády císaře Rudolfa II. Šest desek na balustrádě reprezentuje císaře a jeho země. Znaky jsou uspořádány hierarchicky od nejvýznamnějšího zleva doprava. Nejprestižnější první místo je vyhrazeno císařskému znaku. Císařský orel má na hrudi polcený štítek vyjadřující spojení Rakous a Burgundska. Řazení následujících zemských znaků odpovídá znění císařského titulu. Na prvním místě je uherské království s polceným štítem, následuje český lev, kurtoazně obrácený tak, aby hleděl na další znak, vyjadřující titul arcivévody rakouského. Poslední dvě pole náleží zemským znakům Moravy a Slezska. Níže umístěná deska pak nese městský znak Olomouce.
Vláda navrhne poslancům prodloužení nouzového stavu do 3. prosince
Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu, aby vyslovila souhlas s prodloužením nouzového stavu o dalších 30 dnů, tedy do 3. prosince. Návrh žádosti projednala na mimořádném jednání v úterý 27. října 2020, poslanci by měli o prodloužení rozhodnout v pátek 30. října. Podle předsedy vlády Andreje Babiše je prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila od 5. října nezbytně nutné k tomu, aby Česká republika zvládla aktuální pandemickou situaci. „Vláda dnes schválila žádost Poslanecké sněmovně o vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu v souvislosti s epidemií covid-19, a to do 3. prosince 2020. Důvodem je samozřejmě nutnost prodloužit ta přijatá krizová opatření, bez kterých stávající pandemii nemůžeme zvládnout. Takže Sněmovna projedná naši žádost v pátek od 9 hodin a já pevně doufám, že opozice pochopí vážnost situace a tuto žádost schválí. Je to, myslím si, velice důležité. Hlavně pro ochranu zdraví a života našich spoluobčanů,“ uvedl předseda vlády. Vláda se zabývala také záměrem Ministerstva zdravotnictví zahájit systém testování formou antigenních testů pro zjištění nemoci covid-19. Na rozdíl od PCR testů antigenní testy budou moci provádět i praktičtí lékaři a jsou také výrazně levnější. Testování se zaměří v první fázi především na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou senioři v zařízeních sociální péče, pacienti v následné péči, lékaři a zdravotníci. Dají se využít i pro zaměstnavatele či školy. „Myslím, že je velice důležité, abychom začali urychleně toto testování, abychom hlavně ochránili naše spoluobčany nad 65 let, respektive nemocné, zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, v domovech seniorů a další. Takže toto je dnes klíčové, co musíme udělat,“ řekl premiér Babiš. Tendr na nákup testů by měla realizovat Všeobecná zdravotní pojišťovna za cenu maximálně 120 korun za kus, ministerstvo plánuje nákup až 10 milionů testů. Vláda vzala také na vědomí záměr Ministerstva zdravotnictví realizovat komplexní komunikační kampaň na podporu vládních opatření proti šíření nemoci covid-19. Kampaň by měla pomoci zlepšit komunikaci ze strany státu směrem k občanům či omezit šíření dezinformací, které se o nemoci covid-19 šíří. Vláda na tyto účely vyhradila 50 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Kabinet také schválil návrh na rozšíření dotačního programu Covid – Nájemné Výzva 2 o další provozy, které byly nově postiženy omezením či zákazem činnosti v souvislosti s dalším omezením maloobchodu a služeb, jež vláda schválila s účinností od středy 28. října. O refundaci 50 procent nájemného za tři měsíce by si tak mohli požádat například i provozovatelé prodejen nábytku, koberců, sázkových kanceláří či někteří prodejci na tržnicích.
Děti zatočí s Hnusáky a zachrání svět. Déčko spouští celoroční soutěž Planeta je Prga
Svět Déčka pomáhá planetě. Podzimní sezóna začala pořadem Rejpavá žížala, který se věnuje ochraně přírody a nyní pokračuje novým naučným projektem Planeta je Prga, v němž si děti prohloubí znalosti v oboru ekologie. Pod heslem „Jedeme v tom všichni spolu“ budou zachraňovat Zemi. Každý měsíc, až do konce května, se vzdělávací projekt zaměří na jedno vybrané environmentální téma, jak se starat o lesy, šetřit vodou nebo třeba jak omezit používání plastů. „Tematicky pokryjeme širokou škálu oblastí – znečištění ovzduší, nakládání s odpadem, snižování konzumu, starost o lesy nebo třeba čistou přírodu a chemikálie v ní. Naším cílem je přimět děti k tomu, aby přemýšlely o klimatu a aby se aktivně zapojovaly do ochrany životního prostředí. Chceme poukázat na to, že svět, ve kterém žijeme, je pro nás důležitý, a že každý z nás může udělat něco pro to, aby se nám společně na této planetě dařilo dobře,“ říká vedoucí projektu Monika Mrázová. Průvodkyní projektem je princezna Prga, kterou diváci Déčka znají již z letní soutěže. Nyní jí budou pomáhat v boji proti Hnusákům, kteří představují ekologické hrozby. „Na webu se děti každý měsíc dozvědí, jak dopadl boj princezny Prgy s Hnusákem měsíce, mohou splnit a poslat nám jeden ze dvou soutěžních úkolů, z nichž jeden je více výtvarný a druhý je koncipován zážitkově. Odměnou je certifikát, který slouží zároveň jako trofej do sbírky poražených Hnusáků. Deset nejlepších pak získá i věcné ceny. Pro obzvláště zvídavé je připraven každý měsíc i nový Vědátorský list s dalšími tematickými úkoly,“ doplňuje kreativní producentka Centra dramaturgie nových médií Štěpánka Sunková. V soutěži jsou úkoly pro všechny věkové skupiny pravidelných diváků Déčka, tedy děti ve věku od čtyř do dvanácti let. Na obsahové části ČT spolupracovala s ministerstvem životního prostředí. Součástí projektu budou i expozice a workshopy v Science centrech.
Hledáme kočku, pozor, divokou!
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc společně zahájily dvouletý projekt přeshraniční spolupráce nazvaný Hledáme kočku, pozor, divokou! Projekt bude monitorovat kočku divokou na česko-slovenském pomezí s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Součástí budou mimo jiné analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty a také zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké. Projekt je podpořený v rámci programu Interreg V-A SK-CZ 2014-2020 [1]. Projekt se zaměřuje především na koordinovaný monitoring kočky divoké na česko-slovenském pomezí, s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů a vytvořit vhodnou metodiku pro další monitoring a ochranu kočky divoké v České republice a na Slovensku. Součástí projektu jsou analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty na základě fotomonitoringu a genetických dat, zřízení rehabilitační stanice pro kočky divoké v Národní zoologické zahradě v Bojnicích a také osvětová činnost a spolupráce s veřejností. Ohrožený druh Kočka divoká je skrytě žijící šelma, o jejímž aktuálním výskytu a životě mnoho nevíme. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Na celém území Čech a Moravy žila ještě v 17. století, její populace však postupně ubývala, až byla v roce 1952 vyhubena úplně. O návratu kočky divoké do naší přírody se dozvídáme až v posledních letech s rozvojem využívání fotopastí, které přinesly nezpochybnitelné důkazy o výskytu těchto skrytě žijících šelem. Jedním z nich je i poslední studie o recentních záznamech kočky divoké na česko-slovenském pomezí [2]. „Dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem na okraji Západních Karpat nám přinesl i cenné záznamy o výskytu koček divokých v Javorníkách a Bílých Karpatech na Slovensku, kde jsme potvrdili životaschopnost populací v obou pohořích. V roce 2019 se nám podařilo v slovenských Javorníkách v blízkosti hranic s Českou republikou zdokumentovat vodící samici se třemi mláďaty [3]. Rozptylující se jedinci z těchto populací mohou hrát důležitou roli při rekolonizaci vhodných biotopů v České republice. Důkazem jsou i nedávné záznamy kočky divoké v navazujících pohořích jako jsou Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy [4],“ uvedl Martin Duľa, autor zmiňované studie a koordinátor projektu kočky divoké z Hnutí DUHA Olomouc. „Poznatky o rozšíření a populační dynamice kočky divoké jsou nesrovnatelně horší v porovnání s jinými ohroženými druhy šelem, proto se v průběhu projektu zaměříme na vytvoření vhodné metodiky pro její efektivní monitoring a pomocí fotopastí odhadneme demografické parametry populace v modelových územích na okraji Západních Karpat. Zbarvení srsti každého jedince je unikátní podobně jako u rysů, proto jsme schopni na základě pořízených fotografií identifikovat jednotlivá zvířata a odhadnout tak například populační hustotu na daném území, “ dodal Martin Duľa. Hybridizace s domácí kočkou Kočky divoké jsou kromě pytláctví a ztráty vhodného habitatu ohroženy především hybridizací s kočkou domácí. „Morfometrická měření lebek nebo rozlišování na základě zbarvení srsti (počet a pozice pruhů na bocích a na ocasu) jsou zejména v případě hybridních jedinců obtížně využitelné. V České republice ani na Slovensku dosud neprobíhal intenzivní neinvazivní genetický monitoring tohoto druhu, pomocí kterého lze hybridy jednoznačně identifikovat. Různé studie v rámci Evropy, které studovaly problematiku hybridizace domácích a divokých koček, se ve svých výsledcích významně liší. Zatímco např. v Maďarsku a Skotsku jsou populace kočky divoké výrazně ovlivněny hybridizací, v Německu bylo identifikováno v populaci jen 3.5 % hybridů. Jak je na tom populace kočky divoké v Západních Karpatech, zatím nevíme,“ řekla Jarmila Krojerová, koordinátorka projektu z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. „Pro analýzu míry hybridizace mezi domácími a divokými kočkami využijeme nalezené kadávery, muzejní vzorky i neinvazivní vzorky srsti přímo z terénu, získané za pomoci tzv. chlupových pastí [5]. Zároveň budou genetické analýzy využity k identifikaci jedinců a ke stanovení genetické variability populace a míry příbuzenského křížení, což je důležité z hlediska ochrany druhu i stanovení stupně ohrožení celé populace,“ doplnila Jarmila Krojerová. Největší rehabilitační stanice ve střední Evropě Na Slovensku došlo v minulosti vlivem lidské činnosti k výraznému poklesu její početnosti, naštěstí se kočka divoká zde udržela až do současnosti. „Jako moderní zoologická instituce se i Národní zoologická zahrada Bojnice jako slovenský partner projektu zapojí do zmíněných výzkumných aktivit. Poprvé na Slovensku zrealizujeme intenzivní monitoring kočky divoké pomocí invazivních i neinvazivních metod, jako je fotomonitoring, genetické vzorkování a telemetrické sledování jedinců. V neposlední řadě bude v areálu Národní zoologické zahrady vybudovaná největší rehabilitační stanice ve střední Evropě, určena výhradně pro záchranu kočky divoké,“ uvedl Branislav Tám, koordinátor projektu z Národní zoologické zahrady v Bojnicích. Chcete nám pomoci? Viděli jste v přírodě kočku divokou? Našli jste sraženou kočku se znaky kočky divoké? Informujte nás! www.kockadivoka.cz nebo stopy@selmy.cz.
Počasí
Olomouc
In-počasí
Fotogalerie
Olomouc
Podzimní novinky v Národním muzeu - Nové výstavní projekty i vernisáže on-line
Kroměříž - Sbírka pod vánočním stromem pomůže žákům speciální školy i dětskému domovu
Kroměříž odhalí další kameny zmizelých, připomenou rodinu lékaře Löffa
